Centrální sklad obuvi
zpět
Základní informace
Centrální sklad obuvi 1949-1955 - již za doby největšího rozmachu továrny ve 30-tých letech na stejném místě stávala dominantní budova skladu obuvi (přesněji řečeno o kousek vedle v místě dnešních budov 32, 33). Při válečném bombardování byl sklad dramaticky zasažen a prakticky zničen. V roce 1949 přišel architekt Vladimír Kubečka s velkolepým plánem budovy nového centrálního skladu. Na svou dobu šlo o skutečně revoluční pokus vytvoření skladovacího objektu, využívajícího všech moderních metod.
Jedná se o desetipodlažní mamutí budovu o rozměrech 78 x 72 metrů, uprostřed továrních objektů. Skelet je tradiční baťovský 6,15 x 6,15 železobetonový monolit, zdivo cihelné, spárované.
Stavba postupovala na etapy až do roku 1955, kdy východní část již fungovala a další části se teprve dostavovaly. Tento fakt můžeme zřetelně zahlédnout v přihlouplém komunistickém propagandistickém filmu Botostroj, který se ve své době ve Zlíně promítal - asi po 10 minutách skončil demolicí kina návštevníky a nikdy více již nebyl v okolí Zlína uveden!!).
V prvním podlaží bylo umístěno manipulační zařízení pro naklad zboží do železničních vagonů a nákladních automobilů. V druhém patře byl umístěn expediční sklad. Doprava zboží byla řešena pomocí vozíků a nákladních výtahů v rozích budovy. V původních plánech se počítalo dokonce s heliportem na střeše skladu. Po "jednadvacítce" patrně druhá nejzajímavější budova továrního areálu.
zpět

Komentáře
Nedostavěná 34. budova není pouze v Botostroji (nástup dělnictva na manifestaci), ale rovněž ve zvláštně laděném filmu Nevěra (o dělnickém řediteli, který se zpronevěřil svému poslání).
-------------------
V Nevěře najdeme mimochodem záběr z "rozbombardovaného" Svitu - 21. budova má uloupnutou horní polovinu. Filmařům při tom vůbec nevadí, že polovina děje se odehrává uvnitř této "trosky".
-----------
Zdraví cygnus.
...ještě bych snad jen podotknul že pokud film Botostroj má při správné interpretaci ještě alespon nějakou uměleckou hodnotu (například skvělý výkon V.Vejražky v roli "pokřiveného" T.Bati), tak film Nevěra (jakési pokračování Botostroje) je již zcela nepromítatelný škvár....
Tak v tomto si s tebou dovolím nesouhlasit. Včera jsem Nevěru konečně v klidu a celou skoukl a musím ji hodnotit silně nad Botostroj. Skoro bych řekl, že v bahně budovatelských filmů z padesátých let i mírně vyčnívá. V porovnání s neuvěřitelně patetickým Botostrojem tady ideologie nečučí z úplně každé scény a film se víceméně psychologicky zabývá postupným pádem jednoho dělnického anděla, který zklame důvěru v něj kladenou. Narozdíl od příšerného Bessera je možno v Nevěře najít i slušné herecké výkony, samozřejmě většinou na straně kapitalistických záporňáků (skvělý Růžek, Kačírková, Vášová ...). Ze zlínského prostředí padesátých let je zde v porovnání s Botostrojem vidět mnohem více, ať už jde o pohledy na přilehlé části města ze střechy jednadvacítky (nechybí ani kolektivák), různé části fabriky, interiéry mrakodrapu nebo jazzový dýchánek přímo na jeho terase. Záběr na jednadvacítku s odbombardlou horní třetinou působí fakt komickodrasticky ;-)
jasné......vždyť zde nám jde hlavně o záběry zlínských staveb v uvedených filmech...ostatní je už věcí spíše kinematografie...(-.